◊ čistý štít
1.
(naprostá) bezúhonnost, poctivost, čestnost někoho • dobrá veřejná pověst založená na těchto vlastnostech:
V padesátých letech se spisovatel snažil nezaprodávat se a zachovat si čistý štít.
Do voleb půjdeme s lidmi, kteří mají čistý štít.
Chci začít na novém místě a s čistým štítem.
Obžalovaní byli osvobozeni a odešli ze soudní síně s čistým štítem.
2.
(zprav. ve sportovních soutěžích) zachování úspěšnosti, stavu bez prohry nebo bez obdrženého gólu:
Fotbalisté prošli do osmifinále s čistým štítem.
Výborně chytající brankář udržel čistý štít.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
1.
(naprostá) bezúhonnost, poctivost, čestnost někoho • dobrá veřejná pověst založená na těchto vlastnostech:
V padesátých letech se spisovatel snažil nezaprodávat se a zachovat si čistý štít.
Do voleb půjdeme s lidmi, kteří mají čistý štít.
Chci začít na novém místě a s čistým štítem.
Obžalovaní byli osvobozeni a odešli ze soudní síně s čistým štítem.
2.
(zprav. ve sportovních soutěžích) zachování úspěšnosti, stavu bez prohry nebo bez obdrženého gólu:
Fotbalisté prošli do osmifinále s čistým štítem.
Výborně chytající brankář udržel čistý štít.
→ čistý
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)